Přípravy dostavby Pražského okruhu pokračují, stavba mezi Běchovicemi a D1 začne v roce 2024, uvedlo ministerstvo dopravy.
Dostavba jedné z nejvíce klíčové části Pražského okruhu i dopravy v České republice se během posledních měsíců posouvá výrazně kupředu. Další část mezi Běchovicemi a D1 (úsek 511) se má začít stavět už příští rok. Vydání stavebního povolení očekává ŘSD ČR ještě letos.
Stejně tak by do konce roku 2023 měla být dokončena všechna související kompenzační opatření v 16 různých lokalitách, která zmírňují vlivy stavby na životní prostředí. Náklady činí jednotky milionů korun. Například v oblasti nivy nad Počernickým rybníkem vznikne jeden z nejhezčích biotopů pro vodní ptactvo na území hlavního města Prahy.
PO NOVÉ ČÁSTI V ROCE 2027
„Po první „nové“ části se projedeme již koncem roku 2027. Pražský okruh svým názvem může budit dojem, že se jedná o něco, co se týká pouze Prahy. To je velký omyl. Není to dálnice jenom pro Prahu a pro střední Čechy, jak by se mohlo zdát. Je to klíčová komunikace pro celou Českou republiku, pro všechny naše občany. Je to dluh, který musíme urychleně splatit,“ popisuje význam Pražského okruhu nejen pro hlavní město ministr dopravy Martin Kupka.
„Už v příštím roce chceme naplno spustit výstavbu jeho části mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Máme proto všechny předpoklady,“ pokračuje Kupka.
„Požádali jsme o vydání stavebního povolení. Kladné vyřízení předpokládáme do konce tohoto roku. Nesedíme s rukama v kapse, přípravné práce jsou v plném proudu. V návaznosti na studii EIA, která posuzuje vliv stavby na životní prostředí, máme k dnešku hotovo sedmdesát procent všech kompenzačních opatření. Kompletně je chceme dokončit ještě letos. Tedy o rok dříve, než bylo původně plánováno,“ doplňuje generální ředitel ŘSD ČR Radek Mátl.
KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ
„V rámci kompenzačních opatření úseku Pražského okruhu Běchovice D1 pracujeme celkem na 16 různých lokalitách. Mezi největší a nejhezčí projekty patří revitalizace nivy Počernického rybníka,“ popisuje práce na konkrétních kompenzačních opatřeních expert na péči o životní prostředí a ochranu přírody Jiří Francek ze společnosti NaturaServis. „V oblasti nivy nad Počernickým rybníkem jsme vrátili Rokytku do přirozeného meandrovitého koryta a vytvořili sadu tůní, které jsou nezbytné pro přirozený rozvoj fauny i flóry v dané oblasti,“ pokračuje Francek.
„Nebylo to úplně jednoduché, oblast je velmi těžko přístupná. V průběhu prací nás potkala řada nečekaných událostí. Při vyměřování jsme několikrát takřka šlápli na divoká prasata, která měla svůj přirozený úkryt v ostřici a rákosí. Při bagrování zase kolega v důsledku těžkého terénu „utopil“ třicetitunový bagr. Naštěstí vše dobře dopadlo, podařilo se jej vyprostit a práce mohli pokračovat. Předpokládáme, že je dokončíme ještě v letošním roce,“ doplňuje Francek.
V lokalitě revitalizované nivy nad Počernický rybníkem můžete z ptactva již nyní narazit na čápa černého, hvízdáka eurasijského, ledňáčka říčního, lejska bělokrkého či žlunu zelenou. Může se zde také vyskytovat orlovec říční či volavka popelavá. Z dalších živočichů stojí určitě za zmínku skokan hnědý a zelený, několik druhů netopýrů, prase divoké, ondatra pižmová či měkkýš velevrub malířský, který patří mezi kriticky ohrožené druhy v ČR. Vegetaci tvoří zejména různé druhy ostřic, vrb, šejdračka bahenní a původní dubovo-habřinové lesy, které byly v průběhu let dosázeny akáty.
Mezi kompenzační opatření, která již byla nebo budou realizována, patří trvalé bariéry, zídky pro plazy, desítky sýkorníků či poštolníků, podložky pro vlaštovky, jiřičky, budky pro sovu pálenou či nory pro ledňáčky a v neposlední řadě i odstranění komunálního odpadu. Kaskády tůní či tůně byly vybudovány v údolí Pitkovického potoka, u Lipan, v nivě u Říčanského potoka, vodoteče budou pak revitalizovány v oblasti Lítožnice.
„Když někde přírodě něco vezmeme, musíme jí to jinde vrátit. Aby byl náš přístup udržitelný. Na přírodě a životním prostředí nám záleží. Stejně tak máme zájem na tom, abychom rozvíjeli kritickou dopravní infrastrukturu. Oba přístupy mohou jít ruku v ruce. Není pravda, že to nejde, jak se nám občas snaží někdo podsouvat. Vždy hledáme konsensus a budeme v tomto našem přístupu pokračovat i nadále,“ uzavírá ministr dopravy Martin Kupka.
VÝKUPY POZEMKŮ
„Prakticky hned druhý den po získání právní moci územního rozhodnutí loni v červnu jsme začali rozesílat smlouvy vlastníkům pozemků. V rámci první vlny jsme vykoupili 75 % z celkového počtu. Dnes, kdy dobíhá druhá vlna komunikace směrem k vlastníkům těchto pozemků, jsme již na 85 %,“ popisuje aktuální stav výkupů generální ředitel ŘSD ČR Radek Mátl.
„Výzvy k výkupům pozemků nyní podle zákona také obsahují informaci, že dalším krokem může být vyvlastnění pozemků, ke kterému nás opravňuje legislativa. Je to ale opravdu až ta úplně poslední instance. Vždy vyčerpáme všechny možnosti k tomu, abychom se dohodli. A to platí obecně pro náš přístup k jakékoliv liniové stavby,“ uzavírá mluvčí ŘSD ČR Jan Rýdl.
SEVERNÍ ČÁST PRAŽSKÉHO OKRUHU
To severní část Pražského okruhu D0 je na tom termínově podstatně hůře, zde se počítá s výstavbou snad všech úseků v letech 2027 až 2030. Zbývající část okruhu povede od Horních Počernic křížením s D10, následovat budou tři tunely kolem Vinoře, Miškovic a Třeboradic. Poté D0 překříží dálnici D8 a bude pokračovat severně od Bohnic přes Vltavu do Suchdolu, kudy povede také tunelem. Pražský okruh vyústí u ruzyňského letiště.
